Obecně

Zorganizovali jsme několik letních univerzit, především cestovního charakteru, ve spolupráci s Německem, Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Na konci ledna jsme uspořádali lyžařský pobyt pro zahraniční studenty v Krkonoších. Třetí ročník akce „Czech Skiweek“ se znovu setkal s kladným ohlasem. Nejbližším počinem AEGEE Plzeň bude LTC (Local training course) 9. – 11. 4. 2010. Jedná se o třídenní otevřené setkání v Plzni se zástupci vrcholového vedení AEGEE Europe a členy dalších sousedských poboček. Od pátku do neděle budou probíhat semináře k tématům organizace studentských akcí, PR kampaň, komunikační dovednosti nebo fundraising. LTC je také považováno za určitou „bránu do AEGEE“, kdy mají potencionální zájemci unikátní možnost nahlédnout a „prohlédnout“. Ano, správě. Tento článek funguje zároveň jako pozvánka. Chcete-li vědět víc, zjistěte víc.

AEGEE Plzeň není jen pět písmen, nýbrž v současné době pět aktivních členů. Jejich jménem se s Vámi těším na viděnou, třeba na LTC nebo i dřív.

Mikuláš Splítek

Členové píší

Evropané českýma očima

Všichni je známe. Jsou to přeci naši sousedé, spojenci v mezinárodních vztazích, protivníci ve fotbale nebo prostě turisté. Němci jsou přehnaně pečliví, Rusové vypočítavě chladní, Italové úžasně lehkovážní, Španělé nepokrytě vřelí, Poláci jako my, jen možná o něco sebevědomější. Taková klišé se odváží vyslovit kdekdo. Málokdo z nás má však možnost si za takovou generalizací představit konkrétní lidi, možnost srovnávat. Měl jsem možnost zažít akci, která mi to do jisté míry umožnila. Máte zájem několik „Evropanů“ poznat, chcete vědět, jak se oni dívají na nás, na Čechy? Pak ještě ten kus papíru, který držíte v ruce, neodkládejte.

Seběhlo se to jako ve snu. Plakát ve škole, informační schůzka, přihláška, náhodný výběr mezi třemi evropskými městy, několik e-mailů, nákup jízdenek a „najednou“ sedím ve vlaku z Říma do Palerma, cíle mé cesty. Jediné, co vím, je, že tam na mě má čekat dalších čtyřicet studentů z různých evropských zemí, program a lekce italštiny. Ve vlaku si poprvé uvědomuji, že je něco jinak oproti vlakům ČD. Žádné zdvořilé pozdravy a pak už jenom mlčení, naopak. Po chvíli je celé osazenstvo kupé zapleteno v živém rozhovoru, dva italští studenti mi dávají lekci z reálií, mladá Brazilka nás zase učí pár slov portugalsky. Žasnu, jak rychle těch dvanáct hodin uteklo. Typicky český strach z neznáma, neschopnosti komunikovat v cizím jazyce nebo cestování na vlastní pěst rychle střídá úžas z toho, jak jsou Italové bezprostřední, hovorní. Jelikož italské železnice dostávají své zahraniční pověsti, do Palerma přijíždím o den později. Tím ses uvedl opravdu dobře, říkám si. K mému úžasu to nikomu nevadí, až později zjišťuji, že na jihu Itálie sice fyzikální zákony platí, ale čas tu plyne tak nějak pomaleji a být na schůzce včas je pouze středoevropský zlozvyk. Seznamuji se s účastníky, z té spousty informací si však pamatuji jen zlomek. Jméno mého tureckého spolubydlícího se mi nedaří vůbec vyslovit, natož zapamatovat. A tak se stalo, že se sešlo čtyřicet mladých lidí z dvanácti zemí od Madridu až po Moskvu na jednom místě. Společně podnikáme výlety po atraktivních místech Sicílie, odpočíváme na plážích, poznáváme „chudinské velkoměsto“ ovládané mafií, absolvujeme výuku italštiny. Dokonale nás však stmelí až noční párty v pulzujících uličkách Palerma, na koleji nebo pod noční oblohou na pláži. Španěl i Němka mi nezávisle na sobě řeknou, že jsem trochu jiný než Češi, které zatím poznali. Méně konzervativní, otevřenější. Takové hodnocení potěší, i když asi dobře vím, proč byla jejich dřívější zkušenost taková, jaká byla. Přívlastky k národům z úvodu mají většinou své opodstatnění, na tomto místě však není prostor pro jejich další rozvinutí. Těch čtrnáct dní považuji za jeden z nejlepších způsobů, jak strávit své prázdniny a doufám, že má první letní univerzita nebyla zároveň poslední.

Ptáte se, o čem je tedy vlastně řeč? Kde se dá tohle zažít? Kde to mám podepsat? Můj výlet byl jednou z akcí, které pořádá evropská studentská organizace AEGEE. Dobrovolníci z řad studentů ve více než dvou stech členských městech se formou letních univerzit snaží rozpoutat dialog mezi mladými lidmi po celé Evropě, umožnit navázat formální i přátelské kontakty a v neposlední řadě smysluplně strávit Váš volný čas. Takoví lidé jsou i v Plzni. Chcete také poznat cizí zemi i s jejími obyvateli, přiřadit si ke kolonce Evropané vlastní přídavná jména, pokusit se vylepšit obraz nás Čechů za hranicemi nebo se „jen“ skvěle pobavit? Využijte následujících možností, jak nás kontaktovat.

Bez lidí, jakými jste třeba právě Vy, by tohle všechno nemělo smysl. Věřím, že má.

Mikuláš Splítek